Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


Lidové noviny26.11.2005 
Autor: BOHDANA JAROŠOVÁStrana: 17Rubrika: Relax

Svět ovládnou indigoví lidé

Na svět přicházejí nové děti. Jsou to silné osobnosti, vybavené neobyčejnými schopnostmi, vlastnostmi a úkoly. Psychologové jim říkají indigové a jejich počet neustále roste.
Má váš syn nebo dcera problém s učiteli ve škole? Snadno se rozpláče? Má vyhraněný smysl pro spravedlnost? Říká vám pravdu bez obalu do očí? Možná máte doma indigové dítě. Termín „indigové“ se zažil poté, co americká psycholožka Nancy Ann Toppeová prohlásila, že jejich aura obsahuje mnohem více indigové, tedy inkoustově modré barvy, než je běžné u jiných dětí. (viz článek na straně 18)
     „Indigové děti jsou jiné, mají velmi specifické vlastnosti, které je odlišují od předchozích dětských generací,“ říká pražský psychoterapeut Jonáš Habr. Jsou nekonformní, extrémně citlivé až křehké, vysoce intelektuálně nadané nebo jinak talentované, mají vynikající intuici. Buď jsou velmi empatické a soucitné, anebo naopak chladné a bezcitné. Neuznávají autority a často proti nim vystupují.
Na Habra se obracejí rodiče s prosbou o radu čím dál častěji a nejen na něj - vydávají se knihy, vznikají poradny a diskusní fóra na internetu.
     „Asi od dvou let začaly s chlapcem problémy. Ve školce se vztekal, lehal si na zem, odmítal se čemukoliv přizpůsobit, učitelka říkala, že takové dítě neměla za dvacet let praxe. Ani v pedagogicko-psychologické poradně nám nebyli schopni poradit, protože s ním vůbec nenavázali kontakt,“ svěřuje se žena na jedné ze specializovaných internetových stránek.
Děti nové doby, jak je nazvala psychoterapeutka a autorka knihy Fenomén indigové barvy Carolina Hehenkampová, pozorují rodiče často s údivem už od narození. Dítě se na matku dívá jakoby vědomým pohledem.
     „Někdy ani nebrečí, když se narodí, a matku si od začátku prohlíží jako dospělý člověk,“ poznamenává Habr. Další z maminek na internetu uvádí: „Můj malý syn vůbec neměl pohled miminka. Neuspěla jsem s takovým tím 'ťuťu ňuňu'. Poměrně dlouho mě jen pozoroval, nezkoušel mluvit, zbytečně se nehýbal.“
     První problémy mohou s indigovými dětmi nastat už v mateřské škole, kde se po nich vyžaduje, aby se přizpůsobily ostatním a dennímu režimu. Pokud se indiga nezačlení, stáhnou se do sebe a jejich frustrace se projeví agresivními reakcemi nebo depresí.
     Dítě. které bylo doma plné nápadů, si nechce najednou malovat ani hrát.
Pokračování na straně 18

Dokončení ze strany 17
„Tyto děti jsou velmi chytré, a když si to dáte dohromady s nepřizpůsobivým chováním, vyjde z toho mnohdy nezvladatelná osobnost, se kterou mají potíže rodiče i učitelé. Ve školách si často s těmito žáky nevědí rady. Pokud se však jejich problémy neřeší, nesou si je do dospělého věku,“ tvrdí klinická psycholožka Milena Bučková.
     Ve školách jsou jim často diagnostikovány poruchy pozornosti, dyslexie, hyperaktivita. „Když indigo nežije v harmonickém prostředí, nebývá v dobré kondici. Mohou se dostavit deprese nebo sebedestruktivní chování. Ve školách se tyto děti velmi často setkávají se šikanou,“ tvrdí Jonáš Habr.
     Dalším z rozdílů mezi indigovými a ostatními dětmi je, že se nenechají snadno zatáhnout do emotivních situací. Indigové dítě se při hádce rodičů nestáhne do sebe, naopak. Postaví se mezi sporné strany a snaží se konflikt urovnat. „Indiga jsou tak velmi často zrcadlem svému okolí.“Jana Rychlá, matka šestiletého Davida, představuje vzorové chování indigového dítěte na příkladu zdvořilostní návštěvy u známých „Syn se předvádí jako naprosto nepřizpůsobivé dítě - chce hned odejít nebo požaduje něco, co hostitelé nemají. Dříve mě to vyvádělo z konceptu,“ říká matka, která za pomoci psychologa rozpoznala „indigo diagnózu“ u svého syna v pěti letech. Podle ní je David velmi přecitlivělý na neupřímnost v blízkém okolí. Dokáže za pravdou jít velmi přímým způsobem. „Pokud si je vědom toho, že to nesedí, tak reaguje přehnaně. Je zásadně pravdomluvný a vyžaduje to od okolí,“ tvrdí.
     Podle Jonáše Habra mohou někteří indigo lidé působit jako ne zcela duševně v pořádku. „Často například sbírají odpadky, protože se jim nelíbí znečištěné prostředí. Považují to za správné a nijak si nelámou hlavu se společenskými normami,“ dodává.
     Děti s indigovou aurou jsou také brzy hodně soběstačné, umějí se samy obléct, brzy obsluhují počítač. Chtějí být rovnocenné.„Když mí klienti vybírali kočárek pro miminko, jejich pětiletý syn s indigem jim vynadal, že se opovážili vybírat bez něj. Indiga se chtějí účastnit jakéhokoli rozhodování v rodině,“ říká terapeut.
Rodiče musí zůstat autoritou. I když se na to necítí Indigové děti často intelektuálně převyšují své vrstevníky. Rovnocenné partnery nenacházejí mezi spolužáky ani u rodičů, kteří je „neberou“. Mnoho dětí tak nachází uspokojení v komunikaci s někým neviditelným - andělem, člověkem, kterému se svěřuje, který je pro ně odpovídajícím partnerem.
     Indiga působí velmi vyspěle fyzicky i intelektuálně. „Nabádám matky-klientky, aby že by se k dětem měly chovat sice jako k rovnocenným, ale pořád jako k dětem. Nesmějí si říkat: Já na něj nemám... není to tak, jsou velmi hodnotné, i když nejsou třeba tak inteligentní... Nesmějí se před dětmi podceňovat, delegovat na ně různé dospělácké úkony, protože pak ztrácejí u těchto dětí přirozenou autoritu,“ tvrdí Jonáš Habr.


Nechci mudlovsku holku

 Indigové nejsou ale jenom děti. Je to problém i některých současných dospělých. Jejich “odlišnost“ se během dětství přehlížela, v dospělosti často mívají problémy s partnerskými vztahy. Potřebují někoho, kdo jim rozumí, kdo je jim podobný. „Je to menšina, takže problémy jsou stejné jako u každé jiné menšiny,“ dodává Habr. Je těžké žít s partnerem, který v sobě nemá podobnou energii. „Pěkně to vyjádřil jeden můj klient - podobenstvím z Harryho Pottera. Řekl, že nechce žádnou mudlovskou holku.“
     Dalším problémem dnešních dospělých indig je i pracovní uplatnění. Vzhledem k problémům ve škole mají vzdor své inteligenci často jen základní vzdělání.
     Je tedy naše budoucnost ve znamení konfliktních, nespokojených lidí? Asi ne. Podle některých výzkumů je v posledních letech indigových až devadesát procent všech novorozenců. Nebudou si tak mít na co stěžovat, budoucnost patří jim.

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

indigo

(někdo, 9. 3. 2015 18:01)

Si tu nekdo nahore uvedomil problem, ktery pomalu prichazi (zmena energie a frekvence) a ma strach z nas, což se popravde nedivim... každemu rozmazlenemu detatku, ktere je hyperaktivni po cukratkach a aditivech v nich a posila učitele na onen svet, tak reknou, že je indigo, tohle je važne na kokos. kartarky, veštkyne, pan doktor psychoterablabla na tom musi festove vydelavat. nj, kdo by nechtel mit doma vyjimečne dite. a 90% deti? radeji nekomentovat. indigo dite, posloucha! je hrozne hodny! slušny! v klidu a soustredi se! rad se uči a poznava! je o krok pred vami,ale vy to nevite, pracuje s vami - rozebira vas ( indigo pochopi, co tim myslim ;) ) a postupne zjištuje že ma schopnosti. i když se vztekame nad systemem, mame svuj svět, občas vam nahanime strach s vecmi, ktere jste nam nerekli, ale my to vycitili, tak opravdu jsme užasni lidi ješte s užasnejšim srdcem, kteri rozdavaji usmev, energii, lasku všem. jsme Dobro, Svetlo a nezasloužime si tohle :) a to, že nas očkujete, vypouštite do ovzduši ruzne sračky( bile pruhy na obloze) a timhle nas vyhledavate(internet), tak možna občas na nekoho narazite, ale nezvladnete nas zlikvidovat a ani lidi zmanipulovat, aby šli proti nam tim, že se bude svetu dokazovat, že indigo jsou ve skutečnosti rozmazleni fakani. vim, že nas tenhle system nechce, jsme nebezpečni pro tu vaši hmotnou realitu, ale opravdu to neudupete, je to v nas :) naš osud, naš ukol. vec mezi nebem a zemi :)

Re: indigo

(Annie, 11. 11. 2016 22:09)

Jsme Dobro:) A někteří z nás jako Raphael Fellmer, Tomáš Klus nebo Matěj Stropnický mění svět k lepšímu každý den, kde jsme my ostatní?

Re: indigo

(Kiki T., 31. 3. 2017 20:15)

Ahoj,nedávno jsem se hrozně vyděsila,šla jsem po ulici a proletěl nade mnou anděl.Taky jsem začala vidět všude kolem takové rozmazané tečky a barvy.Bojím se,co jsem.Je mi už 13 ale nepamatuju si že by se mi ti dřív stávalo tak často.Vím že jestli jsem indigová mám rozdávat úsměv ale já se bojím lidí.Nevíte někdo prosím co jsem??

Chci porozumět sama sobě

(Anna , 22. 8. 2016 11:53)

Moje teta mi řekla že jsem indigové dítě.Řekla že toho mohu hodně změnit. Prý vidím vše jinak a rozumím věcem o kterých moji vrstevníci ani neuvažují. Je mi 14 let. Chtěla bych toho tolik změnit. Nerozuměla jsem proč jsem jiná a nedokážu se bavit s mými vrtevníky. Příde mi že jsou primitivní. Vím to že jsem jiná a chci změnit věci k lepšímu. Jsem ale sama a dokud jsem jedinec musím bojovat za všechny možná se ke mě lidé přidají moji lidé ..... Lidé co ví že jsou jiní

Chci porozumět sama sobě

(Anna , 22. 8. 2016 11:53)

Moje teta mi řekla že jsem indigové dítě.Řekla že toho mohu hodně změnit. Prý vidím vše jinak a rozumím věcem o kterých moji vrstevníci ani neuvažují. Je mi 14 let. Chtěla bych toho tolik změnit. Nerozuměla jsem proč jsem jiná a nedokážu se bavit s mými vrtevníky. Příde mi že jsou primitivní. Vím to že jsem jiná a chci změnit věci k lepšímu. Jsem ale sama a dokud jsem jedinec musím bojovat za všechny možná se ke mě lidé přidají moji lidé ..... Lidé co ví že jsou jiní

Úžasný článek!

(Péťa, 23. 6. 2013 21:14)

Jedna kartářka mi řekla, že jsem indigové dítě jak vyšitá. Nejdřív jsem nechápala, teď už vím. Na jednu stranu mě to mile překvapilo, jako bych byla výjimečná, na druhou si příjdu zvláštní.. jak jste přikládala příklad k Harrymu Potterovi-nebudu chodit s mudlou.. hledáme někoho, kdo nám je podobný.. což je pravda:/ale kolik jich je a kde se hledají??:)
Myslím, že díky Vašemu článku konečně dokážu chápat sama sebe a své pocity. Děkuji Vám!

Re: Úžasný článek!

(ctnost, 5. 1. 2016 13:01)

hledáme se stěží, ale přecijen to jde. Chce to založit kruh-spolek právě takových lidí, kde se budou vymýšlet společně cesty kterýma jít a být šťastní. Naplňovat svoje potřeby a přání typická pro nás. Komunita poznání, učení, lásky, respektu, porozumění.. :)

Jsem Indigové dítě

(Enkelia, 1. 8. 2015 9:38)

Já zrovna Indigové dítě jsem.

E. 12 let

ŽÁDNÉ JASNÉ HRANICE NEPOTŘEBUJI!!!!! NEPOTŘEBUJI A NECHCI ŽÁDNÉ HRANICE!!!!!!!

(INDIGO, 2. 1. 2015 19:52)

ŽÁDNÉ JASNÉ HRANICE NEPOTŘEBUJI!!!!!
NEPOTŘEBUJI A NECHCI ŽÁDNÉ HRANICE!!!!!!!

Indigo - je na ně svět připraven?

(sedmá pečeť, 13. 10. 2008 13:13)

Četla jsem toho o indigových dětech velmi mnoho - bohužel se vše tak nějak opakuje stále dokola a k novým informacím se těžko dostanete - možná je to proto, že tímto fenoménem (indigových dětí) se nikdo nezabývá na tzv. seroózní úrovni. Zkuste jít totiž do školy a dožadovat se funkčního zacházení se svým indigovým dítětem - a já osobně nezastávám názor, že je mezi námi v populaci v procentech tolik indigových, jak se uvádí. Jestliže vezmeme do úvahy, že platí charakteristiky uváděné o těchto dětech - a ty platí - je nám jasné, že se musejí cítit ve světě současného vzdělávacího systému velmi nešťastné. Jak k tomu ale přijdou, přišly-li na svět, aby jej utvářely tak, aby se v něm dalo přežít? Veškerému vzdělávání v naší zemi chybí byť i jen minimální duchovní rozměr, vzdělání zaměření na výkon a netolerující odlišnosti...k čemu to je? Paradoxně jsme ochotni tolerovat odlišnosti velmi hrubohmotné, které každého praští do očí a integrujeme děti s velmi těžkými postiženími - já nejsem ale přesvědčena, že je to až tak smysluplné a ku prospěchu věci, odlišit ale jemnější odlišnosti, které nejsou zřejmé na první pohled - to už nám nejde. Víte, děti strašně rychle odrostou a naše případné boje jsou takovým během na dlouhou trať, že je na cestě k jejich dospělosti ani nestihneme vybojovat. Všechnu tu tíži a bezmoc nad nešťastnými dětmi pochopíme jen my, rodiče dětí zjevně inteligentních, ale ve škole se trápících. A protože nelze apelovat na vzdělávací instituce, aby zohlednily indigovou barvu aury svých studentů, činíme zoufalými ty, kteří nás mají zachránit. A taková je podstata tohoto světa od věků.

Re: Indigo - je na ně svět připraven?

(INDIGO, 2. 1. 2015 19:52)

ŽÁDNÉ JASNÉ HRANICE NEPOTŘEBUJI!!!!!
NEPOTŘEBUJI A NECHCI ŽÁDNÉ HRANICE!!!!!!!

Nikdo nemá zdání

(KIrkenishi, 7. 5. 2012 21:11)

Jsem jedním z těchto dětí a s teoriemi tohoto typu naproso nesouhlasím. To že je dítě něco takového pozná jen a jedině ono samo, není možné aby na to přišel někdo jiný a naopak není dobré dítě nějak speciálně vychovávat k nadpřirozenu, protože je to náš osud a on si nás dřív nebo později najde sám. Děti bývají naopak slušné, shovívavé a předčasně až překvapivě psichycky rozvinuté........

Re: Nikdo nemá zdání

(Andromeda, 24. 12. 2014 23:36)

Máš pravdu.

Popovídáme si?

(Dan, 14. 4. 2014 20:50)

Zdravím. Domnívám se, že já sám jsem indigo a tak bych si rád s někým popovídal a vyměnil pár řádků o indigu a vašich zkušenostech, přecijen se to nedá probírat jen tak s někým :)...

Budu se těšit.
Dan daniel.betak@email.cz

Indigo-Brno

(Samantha, 7. 3. 2014 8:59)

Je tu nekdo kdo o sobe vi ze je indigo a je z Brna? Potrebuji vedet jestli patrim mezi indigo nebo ne. Spousta veci tomu napovida nicmene obcas mam spis pocit, ze jsem od mala blazen.

Re: Indigo-Brno

(Sis, 20. 3. 2014 0:42)

Ahoj, ja sa hlásim :)
napíš sim.sis@centrum.cz

Re: Indigo-Brno

(Dan, 14. 4. 2014 20:23)

Ahoj, snad možná i já, buď indigo nebo blázen, napiš, jestli chceš daniel.betak@email.cz

automatické psaní

(Kubak, 4. 8. 2007 23:42)

zdravý rozum postrádá tahle doba, hlavněže je kalba. Co takhle modlidba? Prosba? Ne? Pak teda nic nepříjde, tvoje chyba, leklá ryba...Boj coby odboj, světlo, příboj. Fasuj zbroj, jak včeliček roj, nepřítel je stroj. Jsem jak štvanec, pár peněz koupim si žvanec, jakoby každý den byl konec, na hrob věnec. To bude dobrý říká stařec, věštec, světec i duchovní otec. Do kopce vejšlap skrze pec, fakt mazec. Velká TO věc, není to kec... nejsem sám, ale samec, žádnej borec, obyčejnej blbec, nejsem sobec a nějakou kariéru? to teda vůbec... Nechci být viděn, ani slavnej herec, trapnej namyšlenec. Pouze předávám, skrytej znalec. Jsem spokojenej, "SVĚT JE HRA" a né klec...Věčný boj mezi dobrem a zlem, už jako děti jsem snili ať vyhrajem. Kdo co jsme se ptáme prvnim pádem? jedinečným stylem nad stylem. Osobitým umem, nechlastáme, nefetujem, od toho lidi pryč táhnem, občas sebe blbě litujem, ale jsme z5 a do toho se zas obujem. Být pěšákem v bitvě je dost málo, než aby to zato stálo. To dítě se takové narodilo, to tak nechtělo, samo i zůstalo, Hooodně HLUBOKO dolů padalo, pochopilo, zase se zvedlo a dál utíkalo...Hledat cestu nebo jít po cestě, nenávidim to ve frontě, taky nenávidim dělat debila porotě. Spojují nás tenké nitě, tajemné indigo dítě. Co to převládá za lásku na týhle planetě, hledáš jí v blátě? Všichni všechno rychle a hned, na tyhle věci Váš nadhled? nevíš co bude po, tak neřeš před, jseš blbej vřed, malej skřet, netrefil jsi střed...Každý máme chyby, cítíme jak dýchají duby, kolem sebe hradby, výdobitek doby. Odsuzujem orgie a brutální kalby, LÁSKA nepříjde ze záhuby. Jsme v sobě ztracené, ale přesto nás udivují nové, jsou to světy snové, nebo skutečné? Možnosti dosti divně nemožné, když chcem jsme děti víc než pilné, pracovité, jen stále v sobě zamyšlené

Re: automatické psaní

(Zuzana , 27. 7. 2013 0:58)

Very good, može býti ;-)

koukam, alespon nejsem jedina... :))

(Hanka, 26. 2. 2013 15:25)

Uz kdyz mi byly tri roky, tak jsem stala s mamkou pred vylohou, no a povidam - "mami, ja tam vidim duse." ... No a mamka jako na me "jak jako duse? Ty tam vidis nas. (?) " "Ne duse. " No vic.toho ze me nedostala, dal jsem si jako spravne dite mlela svou. Dale jsem na tyto veci v uvozovkach zapomnela, nic jsem si z toho nepamatovala, e chovani indiga stejne bylo stejne, jenze to od nas z rodiny od nas nevedel a teprve asi pred dvema mesicema jsem to zjistila. Jesze k tamtomu- v deseti letech jsem si to zpusobila sama, tim, ze jsem vyvolavala duchy - *problem je ten, ze jen ducha lasky a pravdy. No ale neco se stalo, protoze jsem to nejakym zpusobem asi probudipa, zacaly se dit divne veci. Zacala jsem vidat tyto bytosti.. Byly i u me doma. To je jedno, ale postipem casu se to zacalo nejak zvlastne vybarvovat. Dnes je vydam taky, kazdy.drn, citim i jak se me dotykaj a dalsi, auru vidim, ale zatim bez barev, jen bilou, ale citim ji. Mam velmi dobrou intuici.. Ctu myslenky, ale tim typem, ze nevim jestli jdou moje, nebo ty druhy osoby, coz.zacina jit po nejaky dobe celkem na nervy. Teprve kdyz se nejaky veci zavaly resit, tak si to doma zacali uvedomovat. Jinak mam pry poruch ADHD, nrmekdy mam ibdobi uplne vycerpanosti a spoluzaci si i ze me delali ten jeden cas legraci, ze jsem opila. Pozdeji asi nejak v srpnu 2012, se zae zacaly dit divne veci, ale tentokrat horsi, mnohem horsi - zacala jsem mit vize, spatne, vetsinou jsem vidala jen samou smrt a nebo bestie z temnoty, verte, neni to pekny pohled divat se na spousty krve a jen tak bezmocna tela, nebo hur, primo te stvure do oci. Kdyz jsem se s nekym porsdila, rekl mi, ze je to ve mne, ze se na neco muj duch pripravuje, nejspis to souvisi s min. zivoty. Ze nemam trpelivost ucit se zivotu pres lasku, radsi trpet. Mozna je to pravda, posledni dny jsem se bala smrti a mozna, ze se to kvuli tomu zacalo dit. Pak tu byla jeste jina vec, zacala jsem mit sluchove vize. Slysela jsem, jak se kolem me bavi a pak vecer, jsrm uz asi hodinu nemohla uwnout rikam - "pssst" . Najednou se ozval muzsky hlas a povida jakoby vaznym tonem - "Ona o nas vi." Tak jako to byla asi posledni kapka no. Je toho moc, mimochodem jsem nikd nezapadala do kolektivu.. Proto davejze na tyo veci u svych deti pozor, at zo nemaji takhpe tezky. Jinak ted mi je 14. ;-)Na druhou stranu si ale myslim, ze jinak bez tehle veci by byl zivot nudny.. :-)